Tento článek má sám o sobě dva účely. Jeden celkem jasně vyplývá již z názvu – referovat o dění na turnaji Jeseník Open 2023. Druhý je v podstatě zkouška stavu našeho webu po půl roce tvrdé práce na opravách. Pokud článek přežije na webu týden, aniž by se v komentářích objevilo něco, co tam nemá být, pak jsme na dobré cestě.

Loni jsem psal triumfální článek o svém druhém místě, a i letos Vás potěším, protože našim barvám se opět dařilo – a to dokonce ještě více.
V prvé řadě bych ovšem rád poděkoval svým pěti spolubojovníkům a spolubydlícím za moc fajn týden, který jsme si všichni užili a mně osobně bylo až líto, že turnaj skončil a museli jsme se rozloučit a rozjet do svých domovů. Ať už to byly duchaplnými diskuzemi o literatuře a filozofii naplněné návštěvy restaurace Toscy, příjemné chvíle strávené na jesenickém koupališti ve všudypřítomném vedru, ozdravné výšlapy nahoru do lázní, sledování rekordního tenisového finále Djokovic – Alcaraz, tvrdé bitvy ve stolním tenise, různé další aktivity bez mé přítomnosti (jako návštěva fitka či fotbálek), či prostě zábavné večery na pokoji u blitzek a pár skleniček vína, atmosféra byla vždy přátelská až bratrská a nemohl bych si sám vybrat lepší společnost. Jak jsem napsal na konci turnaje pořadatelům do knihy přání a stížností: byl to opět můj nejoblíbenější týden v roce.

V turnaji A měl náš klub zastoupení v Robinu Olšarovi a Karlu Chwistkovi. Robin s námi nebyl na pokoji, byl to solitér, který pojal Jeseník jako turistickou dovolenou, na které si taky sem tam zahraje šachy. Párkrát jsme ho potkali, jak se vracel z nějakého výletu. V turnaji jednou vyhrál i prohrál, sedm partií skončilo remízou. Řekl bych, že od sebe čekal trochu víc, ale na druhou stranu na něm bylo vidět, že si týden užívá bez ohledu na své výsledky. Do našeho života nejvíc zasáhl ve chvíli, kdy nám půjčil otvírák na víno, bez kterého bychom se těžko k vytouženému nápoji dostávali.

Karel uhrál čtyři body. Na to, že v současné době představuje Jeseník jeho téměř jediný kontakt se šachy během roku, tak se jedná o solidní výsledek. Těžkou hlavu z proher si nedělal, hlavní pro něj bylo si dobře zahrát. Na pokoji se projevoval svou typickou leností, ale na výšlap jsme ho dostali.

V turnaji A hrál taky náš kamarád Adam Pelc, který byl s námi na pokoji. Měl těžký turnaj, uhrál 2,5 bodu, přičemž výhra v posledním kole znamenala jeho první výhru v klasickém šachu v posledním půlroce. Konec dobrý, všechno dobré. Mimo šachy můžu říct, že je to ďábel ve stolním tenise, protože mě proháněl kolem stolu jak nadmutou kozu.

V turnaji B jsem hrál já a zbývající tři obyvatelé našeho dvoupokoje.
Tadeáš Stříž, další kamarád z Krnova, sice svou hrou díru do světa neudělal (3,5/7, pak musel odjet), ale za to se nám na pokoji staral o zábavu víc než solidně.
Dále se dostávám ke jménu Dominik Klapuch. Když jsem o něm psal naposled, bylo to po jeho bezchybném výkonu v Krajské soutěži i Krajském přeboru, ve kterých neprohrál jedinou partii a dosáhl téměř na rating 1900. Na turnajích se mu daří o poznání méně, a to se projevuje také na jeho ratingu, který nyní klesne někam k 1650. V Jeseníku uhrál 5 bodů, což je pod jeho možnosti. Každý, kdo ho zná, ví, že má na víc. Zkrátka se nedaří, ale každý takové období mívá, sám si na to své živě pamatuji. Není třeba panikařit, spíše se smířit s tím, že to nebude tak jednoduché, jak to možná chvíli vypadalo. Mimo šachy je to super kluk, který mi jeden večer dokázal nalívat tak dlouho, až mě vypnul.
Můj turnaj byl zajímavý tím, že již druhý rok v řadě jsem prohrál pouze jednu partii, a to s konečným vítězem turnaje. Tato statistika mě těší, protože to znamená, že mě neporazí jen tak někdo. O půl bodík jsem zaostal za loňskými sedmi body, takže na bednu to tentokrát těsně nebylo. 6,5 bodu a páté místo však pro mě není zklamáním. Potvrdil jsem, že to loni nebyla náhoda, že jsem byl tak vysoko. Hrál jsem několik dost dramatických partií, kdy jsem hrál jediné tahy na poslední sekundě, nechal soupeři věž navíc a snažil se ho v časovce zmatit dvěma jezdci na druhé straně desky, či když jsem bílými v královské indické nechal krále v centru a útočil vším co jsem měl po ruce na krále soupeře. Zahrál jsem si, jen co je pravda.

Odměnou za odvahu mi bylo to, že jsem po šesti letech a neskutečných peripetiích překonal hranici ratingu 1800, což jsem taky náležitě oslavil skokem do rybníka před ubytovnou. Měl to být krátkodobý cíl, místo toho jsem se za ním hnal čtvrtinu dosavadního života. Přitom už jsem tolikrát vztahoval ruku po té hranici a vždy se něco na poslední chvíli zvrtlo. Když jsem 1.7.2017 v osmnácti letech poprvé dosáhl na 1700, vůbec mě nenapadlo, jak trnitá to bude cesta. Šest let a dva měsíce – 74 nových elo listin, než se mi tam objevila osmička. Celkem 161 odehraných partií se zápočtem na FIDE. Za tu dobu se u nás konaly dvoje prezidentské i parlamentní volby. Konaly se dvoje zimní a jedny letní olympijské hry. Proběhla celá pandemie covidu. Djokovic vyhrál 11 ze svých 23 grandslamů. Já jsem za tu dobu stihl odmaturovat, odstátnicovat, udělat řidičák, zranit si koleno a jít na dvě operace, prožít svůj první vztah, přestěhovat se… Trvalo to déle než obě světové války i Americká občanská válka. Bylo to opravdu dlouho.

Vítězem turnaje B se stal Martin Pardy, který uhrál fantastických 8,5 bodu. Turnaj vyhrál z pozice sedmého nasazeného. Přišlo mi, že hrál profesorské šachy, soupeře většinou k ničemu moc nepustil a hrál s neochvějnou jistotou. Celý turnaj byl taky ve výborné náladě, což přičítám výše zmíněné dobré atmosféře. Partie s ním mě naučila, že je třeba vždy počítat všechny možnosti a vyhnout se šablonovitému myšlení:

Pardy, Martin – Janeček, Miroslav
ČNT

Na případný tah bílého f4 s napadením jezdce dámou jsem měl připraveno exf4, Dxh5, Sg6 s následným fxe3 a nepovažoval jsem to tedy za vážnou hrozbu. Chtěl jsem vrátit do hry svého jezdce na a6 a zahrál 18…Jc5?. Díval jsem se přitom pouze na braní oběma jezdci. Šablonovitě jsem předpokládal, že soupeř přece nedá jen tak dvojici střelců, když může vzít kterýmkoliv jezdcem! Jako studená sprcha na mě zapůsobila odpověď bílého 19.Sxc5! A přitom je to tak jednoduché. Nemůžu vzít na e3 střelce, který tam není, a po 19…bxc5 20.f4 čistě ztrácím pěšce. Martin mě pak už k ničemu nepustil. Krásně zahráno a celkově skvělý úspěch. Martin se stal dvojnásobným šampionem Jeseníku Open B.

Jeseník je poslední roky turnaj, kde naši hráči sbírají úspěchy. Naše parta tam jezdí ráda a pravidelně a já jsem si jistý, že jsem tam zdaleka nebyl naposledy.

Co říci na závěr: pokud čtete tento článek, znamená to, že na webu zatím drží. Držme si palce…